Kdy se hnojí pšenice? Zvýšenou pozornost hnojení pšenice musíme věnovat především v období intenzivního růstu na jaře, kdy se vytváří jednotlivé výnosotvorné prvky. Jedná se zejména o počet produktivních odnoží a tj. počet klasů na jednotku plochy, dále o délku klasu, resp. počet zrn v klase a v neposlední Předplodinou pšenice byla v roce 2013 vojtěška a v roce 2014 pšenice ozimá. Dusík byl aplikován ve formě ledku amonného s vápencem, fosfor jako superfosfát a draslík jako chlorid draselný. Hloubka setí pšenice byla 3–4 cm, meziřádková vzdálenost 12,5 cm, výsevek byl 400 semen/m 2. Výnosy zrna a slámy v roce 2014 KWS DONAU CPG - dvouřadá sladovnická odrůda. Rostliny jsou nízké, středně odolné proti poléhání. Zrno je velké, podíl předního zrna velmi vysoký. Předností je sladovnick Pšenice ozimá, ozimé obilniny Herbicidní ošetření ozimů na jaře můžeme realizovat několika možnými způsoby - a to buď jako komplexní herbicidní ošetření nebo formou opravných zásahů po podzimní preemergentní nebo postemergentní aplikaci herbicidů (případ, kdy se na pozemku herbicidně ošetřeném vyskytnou v Obilniny jsou původem stepní trávy, u nichž se postupným šlechtěním podařilo zvyšovat výnosy a kvalitu. Vzhledem k jejich prapůvodu by se mohlo zdát, že mají vyšší míru tolerance k suššímu průběhu počasí. Avšak současné požadavky na vysoký výnos nejsou v souladu s velkou nerovnoměrností srážek v daném vegetačním období, kdy každá růstová fáze si zity pěstování, nikoli paušálně. Vyznačuje se vysokou mírou plasticity, přesto velmi dobře zhodnotí jakékoliv intenzifi kační vstupy. Odrůda velmi dobře odolává deštivým žním. 2019 2020 PŠENICE OZIMÁ 4 KATALOG OZIMÉ OBILNINY 2021 PŘEDNOStI • Špičkový výnos v sušších podmínkách • Excelentní zdravotní stav BUNyTrJ. Ozima pšenica daje ne samo veći, nego i stabilniji prinos u odnosu na jaru. Prema vremenu sjetve – ozima se sije u jesen te prezimljuje u fazi od nicanja do busanja, dok se jara sije u proljeće. Prema dužini vegetacije – ozima ima dužu vegetaciju od jare pšenice. Prema busanju – ozima jače busa od jare pšenice. Na chemickém složení obilky závisí tvorba kořenového systému a přechod rostlin na výživu z půdy. Rostliny ozimé pšenice kořenovým systémem na dobrých strukturních půdách do zimy dosahují hloubky kolem 0,7 - 1,0 m. Podstatná část kořenového systému se však rozprostírá ve vrstvě do 0,4 m. Z tohoto důvodu má Tomu můžeme předcházet podzimní aplikací přípravku CCC v dávce 0,5 - 1,0 l.ha-1 za podmínek, kdy průměrná denní teplota neklesne pod 8 °C. Celkově potřebuje ozimá pšenice pro zdárný růst od vzejití 50 až 60 vegetačních dnů v podmínkách krátkého dne do nástupu na dlouhý čtrnáctihodinový den. Pokud teplota půdy přesáhne + 24 ° C, zrna přejdou do klidového stavu a zastaví klíčení. Nejprve se jedná o mladá semena, ale s dalším nárůstem hodnot se růst zpomaluje také u pšenice, která je odolnější vůči nadměrnému teplu. Vysoká teplota negativně ovlivňuje nejen semena, ale i dospělou rostlinu. Se stoupající hustotou se zvyšovala i mortalita odnoží mezi obdobím odnožování a tvorby klasů (až 54,5% mortalita odnoží u hustoty 800 rostlin). U pšenice jsou k dispozici tzv. klasové odrůdy (cílová hustota je do 600 klasů), odnoživé odrůdy (cílová hustota je až 800 klasů na 1 m 2 ), mezistupněm jsou tzv

kdy se seje pšenice ozimá